V magazínu píšeme, že nudnou práci má dělat stroj a člověk má dělat tu zajímavou. Tady je, jak to vypadá, když se to opravdu postaví. Tři roky s televizí Canal+.




































Skutečné grafiky z vysílání. Všechny vyrobil systém, ne designér.
Nejde o to, že by lidé pracovali rychleji. Jde o to, že rutinu za ně dělá stroj.
Vyrobí systém. Jeden designér zvládne 50 až 100.
Tolik práce systém odvede — se stejným týmem.
Oprava třiceti grafik. Dřív pět minut na každou.
Ušetřených jen na přepisování textů do grafik.
Ne najednou. Po fázích, kdy každá musela sama o sobě dávat smysl — jinak by se to zastavilo hned po první.
Každá grafika se dělala ručně v After Effects. Výjimečně trvala celý týden. Redakce musela čekat na grafika, grafik čekal na podklady.
Z opakujících se grafik jsme udělali šablony s proměnnými. Grafik je připraví jednou, pak už se jen plní daty.
Vznikl portál, kde si grafiku vyrobí kdokoli z redakce. Vyplní formulář, systém vyrenderuje výsledek a pošle ho na úložiště.
Sestavy, skóre a čas zápasu se tahají z datového rozhraní. Člověk zkontroluje a odbaví. Třicet grafik denně je běžný provoz.
Najděte si tu svou — a víte, co je další krok. Canal+ začínal na jedničce.
Něco potřebujete, někdo to udělá. Pokaždé znovu a pokaždé trochu jinak. Když je ten člověk nemocný, čeká se.
Co děláte často, si napíšete jako postup. Zvládne to kdokoli z týmu — nečeká se na jednoho šikovného.
Každý vidí, co se právě dělá a kdy to bude hotové. Nikdo se nemusí ptát, v jaké fázi to je.
Vezme si je z programů, které už máte, práci si naplánuje a vyrobí. Lidé kontrolují, schvalují a dělají to, co stroj neumí.
Tohle je celý vtip: nezadáváte práci grafikovi, ale sami sobě — a systém se doptá.
Žádný formulář na deset polí. Systém se doptá jen na to, co k té konkrétní věci potřebuje.
Co potřebuje rozhodnutí člověka, dostane konkrétní člověk — s jasným zadáním, ne jako přeposlaný e-mail.
Do mailu, na úložiště nebo do systému, který už používáte. Bez opakovaného doptávání.
Jeden designér zvládne padesát až sto grafik měsíčně. Systém jich odbaví kolem tisíce — se stejným týmem, který na nich původně seděl.
Místo e-mailů a koleček oprav zadávají lidé práci rovnou do systému. Když je potřeba úprava, zadavatel si ji udělá sám, bez čekání na grafické oddělení.
Videa jsou z reálného provozu. Nic nastaveného pro kameru.
Redakce si otevře formulář, vyplní jména a čísla, systém vyrobí hotovou grafiku do vysílání.
Od dvou hodin na jednu grafiku k třiceti grafikám denně. Po fázích, ne najednou.
Změní se sestava. Dřív to znamenalo přepsat třicet grafik ručně.
Režisér, dramaturg a manažer sociálních sítí. Bez našeho zásahu do formulace.
Natočeno ve studiu, formulace jsou jejich.

Když potřebuji rychle do vysílání vyrobit grafiku, může ji vytvořit kdokoliv z týmu, kdo má volné ruce. Připravená k odbavení je v řádu minut.

Nejsme už závislí na grafikovi. Grafiku si vyrobíme sami, kdykoliv.

Vyrábíme více grafiky a máme ji téměř okamžitě ve vysílání.
Všechno. Televize po nás chtěla jedno: práci, která se opakuje, má dělat stroj. Přesně to stavíme firmám. Konfigurátor spočítá cenu zakázky. Kalkulačka odpoví na „kolik to stojí". Rezervace vezme objednávku, i když spíte.
Menší systém než pro televizi. Stejný princip, stejní lidé.
Projděte pár otázek a uvidíte, co by se u vás dalo automatizovat jako první.